Proč musí být dřevo suché?

Dřevo z čerstvě poražených stromů obsahuje zhruba 50% vody. Ta se při spalování mění ve vodní páry. K tomu je třeba veliké množství energie. Vodní pára uvolněná ze dřeva odchází spolu s kouřovými plyny do komína a s ní se ztrácí také množství energie, které bylo potřeba k odpaření. Dřevo, které se nejprve vysouší volně na vzduchu, obsahuje jen asi 15% vody. Abychom tedy dosáhli u spalovaného dřeva vyššího tepelného efektu, musíme zajistit, aby bylo dokonale vyschlé.Všeobecně platí, že čím je dřevo měkčí, tím je doba k vysoušení kratší. Smrkové dřevo schne asi jeden rok, tvrdé dřevo potřebuje – podle druhu a podmínek – 2 až 4 roky. Suché dřevo má při poklepu „zvonit“. V tom případě má v sobě už jen asi 10 – 15% vody a takové dřevo je pro spalování nejlepší. Dost spolehlivým kritériem pro posouzení vlhkosti, zvláště u jehličnanů, je schopnost zapíchnutí třísky. Tříska, která se zapíchne do ruky, je známkou, že toto dřevo má vlhkost nižší než 18%. Vlhkost se také dá přibližně odhadnout pohmatem – dřevo s vlhkostí nad 30% chladí.

Přirozené vysoušení dřeva zpravidla probíhá pod širým nebem a není ničím uměle ovlivňováno. Jen je třeba zajistit cirkulaci vzduchu. Je to způsob levný, ale pomalý. Vlhkost se tak sníží maximálně na 18 – 15%, což ale v případě palivového dříví stačí.

Dřevo naštípané na polínka obvykle necháváme sušit v kupkách. Ty se skládají na suchém, nejlépe kamenném podkladě, nebo na vyvýšeném roštu, aby dřevo nemohlo ze země nasávat vodu. Na zimu nebo při častějších deštích je vhodné kupku přikrýt folií nebo nepromokavou plachtou. Při sušení dřeva, stavěného ke zdi budovy, je třeba počítat s tím, že se v něm usídlí myši, pavouci a různá další „havěť“. Ale hlavně se za ním vytváří většinou vlhko a plíseň, zvláště není-li objekt trvale vytápěn.Výhřevnost palivového dříví je při srovnání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva. Např. 1 m3 vysušeného listnatého dřeva nahradí 200 litrů topného oleje nebo více než 5 metrických centů koksu nebo 7-8 metrických centů briket. Výhřevnost dřeva je dána zvláštnostmi druhu stromů a dokonce i jednotlivých stromů stejného druhu. Výhřevnost je tím vyšší, čím je dřevo sušší, čím je větší jeho hustota a čím více ligninu a pryskyřice obsahuje.

Tabulka výhřevností dřeva pro kamna a krby:

Palivo	kcal	kj	kWh
smrk	3900	16200	4,5
borovice	3800	15800	4,4
bříza	3700	15500	4,3
dub	3600	15100	4,2
topol	3550	14800	4,1
javor	3550	14800	4,1
buk	3450	14400	4
rašelina	3260	13700	3,8
hnědouhelné brikety	4800	20200	5,6
uhlí	7400	31000	8,6
topný olej	10200	42500	11,8